Lesní kronika

DLK MACHANKA
29. června - 3. července 2020


Pondělí 29.6.2020 (Ala, Monča, Jitka a 13 dětí)

Ranní kruh jsme si dnes udělali pod střechou jelikož dnes pršelo. Přivítali jsme se písničkou a šli si dát dovnitř svačinku.

Dopoledne jsme strávili na pozemku. Celé dopoledne nám pršelo a tak se všude pracovalo s vodou. Na hromadě vznikaly potůčky a vodopády, protože k tomu byla potřeba spousta vody, tak ji děti nosily v konvičkách a hrncích ze všech kaluží a dalších míst, kde byla voda. Některé děti si na to vzaly i kolečka. Rostík s Filípkem si užívali kaluže před chatou a běhali a skákali v ní. Všichni byli krásně mokří a zablácení a i přesto, se nikomu do chaty nechtělo. Nakonec hlad přece jen všechny vyhnal. Chvíli nám trvalo než jsme se z těch zablácených věcí převlékli do čistého a mohli jsme čistí zasednout k obědu.

Na oběd byla svíčková omáčka s knedlíkem. Po obědě se ve spinkárně četlo o hajném Robátkovi.

Odpoledne jsme uvnitř malovali a pak Ala vytáhla usušenou levanduli a oddělovali jsme květy od stonků. Nejdéle to bavilo Poldíka a Arturka. Kačenka s Majdou udělaly stránku v kalendáři. Vystříhaly skládačku pampelišky a tu pak poskládaly a nalepily zpět do kalendáře. Ještě pak namalovaly obrázek k sluníčku a k mráčku. Kluci si stavěli z kostek věže a garáže. Pak už jsme si dali svačinku a šli jsme ven. Tam jsme se ještě proběhli a uklidili nářadí a pak už jsme se rozloučili v kruhu. Každý řekl, co se mu dnes líbilo a také mohl říci, co se mu líbí na tom, když prší. Většina dětí odpověděla, že se jim líbí, že mohou stavět potůčky. A pak už jsme si zazpívali a jeli domů.


Úterý 30.6.2020 (Ala, Monča, Jitka a 13 dětí)

Ráno jsme si u borovice pověděli, co nás čeká. A to, že se dnes vydáme na Machanku pěšky.

Dopoledne jsme strávili na cestě na Machanku. Cestou jsme pozorovali motýly na louce a také všelijaké broučky. Svačinku jsme si dali u klád a posilněni a odpočatí jsme vyrazili dále. Děti v lese objevili obrovskou jámu a tak se tam hned utíkali schovat, ale za chvíli už zase všichni pokračovali v cestě. Pak jsme u kruháče objevili loď a všichni do ní posedali a nechali se unášet vlnami. Pak jsme cestou začali nalézat lesní jahody a nakonec také maliny. Tak jsme je sbírali a ochutnávali a radovali se z toho, že nám les poskytl takové hody. Učili jsme se také, že když něco chceme ochutnat tak to nejdřív musíme ukázat průvodci, aby schválil že to můžeme sníst. Matylda si hrála, že má v bříšku miminko. Sluníčko už hodně svítilo  tak jsme se na chvíli schovali do stínu a zde jsme odpočívali. I zde jsme našli jahůdky a tak jsme to místečko důkladně vysbírali. Pak se některé děti klouzaly po zadku z malého kopečku. Pak už jsme zavolali Jíťu a než dojela, zahráli jsme si Zajíček v své jamce a Cukr, káva, limonáda. Po příjezdu na Machanku jsme si stihli ještě pohrát na pozemku. Většina dětí byla na písku a vařila různé pochoutky. Noe vyhrabával v písku jamku a dostal se až na úplné dno pískoviště. Vzadu na hromadě se zase tvořily potůčky a také hloubily jamky.

Na oběd byla výborná květáková polévka. A po obědě jsme četli ve spinkárně Ferdu mravence a dole Mizící hmyzíci.

Odpoledne si děti chvíli malovaly. A pak už jsme byli venku a hráli si na pískovišti. Děti si donesly na písek vodu a vařili z ní, Noe s ní zaplnil jámu a tvořil spolu s Kačenkou a Majdou přehradu. Pak si všichni na pískovišti sypali do triček písek a hráli si, že mají v bříšku miminka. U nakloněné roviny si děti udělaly frontu a po jednom zkoušely přeběhnout. Adam S. pod ní zkoušel dávat malý klacík, který se pak po přeběhnutí vždy zlomil. Poldík s Mončou posbírali jahůdky. které jsme si pak rozdělili v závěrečném kruhu. Ala s Poldíkem namalovali další obrázek tabulovou barvou. Pak už jsme začali pomalu uklízet a pak si dali svačinku. Po ní jsme si udělali závěrečný kruh, kde jsme si shrnuli co se ten den událo a pak každý řekl co se mu dnes líbilo. Rozloučili jsme se písničkou.


Středa 1.7.2020 (Ala, Monča, Adéla a 13 dětí)

Ranní kruh si nejdřív spontánně vzal na starost Šimon - měl květ jetele a hezky každého obešel, aby se podíval :) Pak nám Monča povídala o bylinkách, říkali jsme si, jaké máme i na pozemku, voněli mátu ze záhonku a ukazovali si obrázky v knížce. Přivítali jsme naši novou provozní - Adélu. Svačinku jsme si dali v kruhu, protože už všichni měli strašný hlad.

Dopoledne jsme vyrazili na výpravu do kopřivové džungle. Cestička k hnízdu a dál za skřítčími domečky je tak zarostlá kopřivama, že to byla opravdu výzva. Zpočátku to děti zvládly, pak šla pro jistotu první Ala a sešlapávala kopřivy tak, abychom mohli projít. Už to vypadalo, že to zvládneme bez ujmy na zdraví, když se pak děti začaly strkat a padat a Matoušek se o kopřivy popálil. Dál jsme pak džunglí ani nešli, ani průvodci už neměli odvahu (kopřivy byly vyšší než děti a cestička žádná) a zabočili jsme lesem k domečkům. V prvním byla spousta much, druhý byl zas "zavřený" pavučinou, tak jsme došli až k třetímu. Tam hned Noe začal s podáváním a tahaním batohů přes okno, pak se k němu přidali ostatní a všichni hasili požár. Šimon trhal rostlinky i s kořeny, co rostly kolem, pak si odklidil suché listí, připravil hlínu a rostlinky zasadil do zahrádky i s Matouškem, Adamem S. a Poldíkem. Se suchého roští si Poldík dělal náhrdelník, Matylda vařila pomazánku a Artur udělal zahrádku, do které zapichoval rostlinky. Adam P, Béďa, Kuba, Noe a Adam si hráli na zloděje. Egon sundával klacíkem suché větve ze stromu. Šimon s Béďou si hráli na piráty. Po cestě zpátky na Machanku jsme v lese potkali Verču, která nás přišla navštívit.

Na oběd jsme měli výbornou brokolicovou polévku a u odpočinku dočetli Mizící hmyzíci, kterým se podařilo zachránit království růži.

Odpoledne jsme si chvilku prohlíželi knížku o zvířátkách, které žijí ve vodě a pak se šlo ven. Na pískovišti se vařilo, a průvodci dostali ochutnat cukroví, dort s borůvkami a také palačinky. Pověsili jsme na bednu s nádobím novou tabulku na malování křídou. Egon s Poldíkem objevovali, co žije pod pařezy v kruhu. Našli mravence, kteří bleskově odnášeli larvy pryč, housenky, žížaly a spoustu dalších tvorů. Žádný pařez (kromě trůnu) nezůstal neprozkoumaný :) Artur namaloval klacíkem do hlíny velký obraz. Vytáhli jsme ven šišouna (nebo šišožrouta), našli odložené šišky a děti zkoušely házet šišounovi do úst. Na svačince jsme si pochutnali venku a v závěrečném kruhu se rozloučili s Mončou, která už teď na Machance nebude a dala každému omalovánku zvířatka.


Čtvrtek 2.7.2020 (Lucka, Ester, Adéla a 16 dětí)

U Borovice jsme si při čekání na kamarády povídali o tom, že nám dnes začaly prázdniny. Děti vlastně ani nevěděly, co to takové prázdniny jsou. Štěpánek tvrdil , že prázdniny znamenají, když někdo něco slaví. Tak jsme si vysvětlili, že o prázdninách děti i dospělí mívají více volna, chodí na výlety nebo na dovolenou do lesů, k rybníku nebo k moři. A to už se děti chytly :). A protože my máme tu možnost vidět se i o prázdninách, tak jsme se domluvily, že si to musíme pořádně užít.

V ranní kruhu se Lucka zeptala, jestli si děti všimly, že je s námi někdo, kdo tu běžně nebývá. A ony že prý ano, je tu s námi Áďa (nová posila). Tedy podle některých to není Áďa, ale Adéla...protože se tak jmenuje. Tak jsme si vysvětlovali, že některým je zvykem říkat třeba i trochu jinak, než se opravdu jmenují. Děti valily oči, že Lucka se ve skutečnosti jmenuje Lucie (Mikeš teda protestoval, protože je to prý "Lucka máma"), přidal se Nusík, že je prý Linus, ale Noe suše dodal, že on je pořád jen Noe :). Z té diskuze nám vyhladovělo a pustili jsme se do svačinek.

Dopoledne jsme vyrazili na výpravu k hnízdu. Ale abychom to neměli tak lehké, šli jsme skrz les. A vyplatilo se...našli jsme houby, divizny a motýlka (běloskvrnáče pampeliškového :-))

U hnízda jsme se pustili do stavby domečků pro skřítky. Dlouhý čas jsme strávili pozorováním vosiček, které nám sedaly na ruce a nechaly se pozorovat opravdu zblízka. Zjistili jsme, že jsou každá zbarvená trochu jinak. A Helenka poznamenala, že tančí zadečkem. Nusík s Matouškem se schovávali do vysokých porostů, že je občas opravdu bylo těžké najít.

Na oběd jsme měli polévku. S dětmi odpočívajícími nahoře si Lucka chvilku povídala o tom, kam všude se dá cestovat. Elča nám vyprávěla, že cestuje do jiného státu (na Slovensko) za babičkou. Potom jsme si přečetli příběh o českém Honzovi, který cestoval do Austrálii k protinožcům. Dole si Ester četla s dětmi pokračování o Ferdovi.

Odpoledne si děti malovaly, stavěly z kostek a dělali obtisky jako překvapení pro děti, které už s námi nebudou po prázdninách pokračovat. Potom jsem vyrazili ven. Tam se část dětí pustila s Esterkou do vrtání děr do špalíků na náš hmyzí domeček. Nejprve pomáhali s vrtáním, ale bylo to především pro Esterku náročné :). Tak raději pomáhaly zfoukávat piliny z vyvrtaných špalíků. Většinou se postavily proti jinému kamarádovi a foukli :). Ne že by to bylo schválně, ale tak nějak v zápalu práce to nešlo jinak :).

Další parta na hlíně kopala hlubokou jámu. Vtipné bylo, že hezky spolupracovali, ale když se Lucka zeptala, co kopou, každý měl jiný názor. Kuba kopal past na zvířata, Noe moře a Teo jeskyni. To jen potvrzuje moudré rčení - "Není důležitý cíl, ale cesta" :D.

Po svačině jsme poklidili, v kruhu jsme si řekli, co se nám dnes líbilo a Lucka nás navnadila na zítřek, kdy prý pojedeme někam na dalekou cestu...možná k protinožcům.


Pátek 3.7.2020 (Lucka, Ester, Adéla a 14 dětí)

Ranní kruh jsme si dnes udělali uvnitř, protože pršelo. Zatopili jsme si v kamnech, děti tradičně pomáhaly s rozděláváním ohně. Dneska zapaloval Nusík. Přivítali jsme se písničkou a Lucka vytáhla glóbus a povídali jsme si o tom, kdo by kam chtěl letět na výlet nebo na dovolenou. Děti měly spoustu nápadů, nejvíce vedla poušť nebo severní pól. :-) Popovídali jsme si o tom, jak to na takové poušti vypadá, kdo žije na pólu a pak už některé děti změnily názor a chtěly letět do hor, jako Ester :-).

Svačinku jsme si dali uvnitř a pak už jsme šli ven. Začalo se pracovat na hromadě hlíny. Někdo vykopával hlínu z díry, někdo tam tu hlínu zase sypal zpátky, ale vše vypadalo, že je v harmonii.

Dopoledne Ester s Matouškem, Jindrou, Helenkou a Mikešem dodělávali hmyzí domeček. Děti nanosily kousky kůry, vycpaly díry mechem a pak pomáhaly zatloukat připínáčky, aby jsme přikryli pokojíčky pro hmyzáčky pletivem. To aby se náhodou nestala z hmyzího hotelu hmyzí restaurace pro ptáčky. Při zatloukání se přidal i Ondra, Matýsek a Štěpánek. Na závěr jsme připevnili na stříšku velkou březovou kůru. Po dokončení domečku jsme ho připevnili provázkem k Machance, aby se náhodou nepřevrhl. A teď už ho budeme chodit jen pozorovat, jestli se v našem hotelu někdo ubytuje.

Emička s Elenkou vařily nějakou dobrotu. A přitom krmily Jindru, který se proměnil na Bezzubku.

Na oběd jsme měli zeleninový vývar s krupicovými nočky. Nahoře ve spinkárně se četli Cestovatelské pohádky. Tentokrát se letělo do Grónska a Japonska. Dole se četl Ferda Mravenec.

Odpoledne po odpočinku si všichni chtěli malovat nebo vymalovávat omalovánky. Někdo si namaloval podle šablony spoustu koleček, které pak různě dotvořil a někdo i vystříhal.

Pak už jsme šli ven a zasadili jsme krásné kopretiny, které jsme dostali od Helenky, protože dneska je na Machance v docházce naposledy. Helenka, Mika a Nusík kopali díru, Matoušek držel květináč a pak všichni čtyři přihrnovali hlínu a zalévali.

A pak už jsme letěli na dovolenou. Všichni si na glóbusu vybrali místo, kam by chtěli letět. Ukázali sje si, jak je to daleko z Brna a co všechno budeme muset překonat (moře, hory...). Potom jsme roztáhli ruce jako letadlo a letěli. Nakonec jsme přiletěli všichni k moři. Chvíli bylo moře klidné, chvíli bylo vlnobití. Kdo chtěl, mohl se i potápět a plavat. Pak už jsme chtěli odpočívat, tak jsme si natáhli piknikovou deku na pláži a dali si venku výborné narozeninové muffiny od Nusíka a svačinové sušenky s ovocem. No moc jsme si tu dovolenou užili. Pak už jsme uklidili nářadí, nádobí a sešli jsme se v kruhu, kde jsme si řekli co se nám líbilo. Popřáli jsme Nusíkovi na trůnu a zazpívali mu písničku.